2. ledna 2023 Vstoupili jsme do nového roku, utichly oslavy a vše se začíná vracet do klasického koloběhu všedních dnů. Koncem uplynulého roku se na nás z mediálního světa nahrnula různá bilancování a vize dalšího vývoje společnosti a světa. A tak jsem se mj. dozvěděl, že generace „Husákových dětí“ nedokáže vyřešit klimatickou krizi, a že bychom tedy otěže rozhodování měli předat generaci pomatené Gréty.   

Pozoruhodné uvažování. Když pominu, že žádná klimatická krize není, ale je klimatická ideologie, v jejímž jméně se dělají rozhodnutí a nařízení směřující k likvidaci střední třídy a k chudnutí lidí, nechápu, proč předávat zodpovědnost za vývoj společnosti generaci, která často ani neví, jestli jsou holka nebo kluk, je změkčilá, nemá úctu k tradicím a hodnotám. Ale nechci všechny házet do jednoho pytle kolektivního odsudku.

Podle logiky zastánců generačního předání moci je tedy naše generace (sám patřím mezi Husákovy děti) jen dobrá na to, aby makala, odváděla daně a z nich se financovaly všechny ty nesmyslné progresivistické a klimatické hovadiny.

Když pominu to, že věk je jenom číslo a každý si místo na slunci musí vybojovat sám, jsem přesvědčen, že při současném trendu vývoje společnosti je před námi (myšleno Husákovy děti) hlavní a poslední úkol: obrana normálního světa. Světa, kde stát nebude nařizovat, diktovat, zastrašovat, kde existují pouze dvě pohlaví a tradiční rodinu zakládají muž a žena, kde není cenzura a svobodný názor není vstupenkou do kriminálu. Takový svět je potřeba bránit před neomarxisty, progresivisty a všemi, kterým na naší zemi nezáleží.

Mgr. Tomáš Vandas