13. října 2021 Po volbách se sociální sítě zaplnily statusy, jak je škoda, že vlastenci nebyli ve volbách jednotní. Někteří diskutující obviňují Volný blok, další zase SPD, jiní viní Vandase a DSSS, zbytek všechny a všechno.

Předně je potřeba si už konečně uvědomit, že SPD se spojovat a spolupracovat s nikým nechce. Chtějí jen voliče jiných stran, nikoliv se scházet a jednat s jejich představiteli. To mi telefonicky potvrdil tajemník předsedy Okamury pan Ledvinka slovy: „To víte, pan předseda se bojí těch nálepek extremistů.“ Na to jsem mu odvětil, že oni jsou v očích médií a bruselských kolaborantů stejnými extremisty, jako my. Představa, že se od vás někdo distancuje a vy ho podpoříte veřejně, je naivní.

Stejně tak je naivní myslet si, že všichni ostatní nebudou kandidovat, aby SPD vydláždili cestu. To jsem udělal v těchto volbách pouze já a dělnická strana ve spolupráci s Volným blokem. Ostatní, kteří se mohli rovněž přidat k Volnému bloku, neupozadili svoje ega a „důležitost“, i když bylo dopředu jisté, že jejich volební zisky budou v desetinách procenta. Namísto toho se například předseda Národní demokracie Bartoš opět uchýlil k jeho tradičním podrazům, kdy se pokoušel přetahovat kandidáty DSSS. Když jsem mu to důrazně vytkl osobně na setkání v Příčovech, jen něco zakuňkal, že to přeci tak nemyslel, a že to jsou jen takové šťouchance. A pak se vyplakával na svém profilu, že jsem prý byl hysterický a že už tedy záchranné laso podávat DSSS nebude. Co na to říct? Blázen.

Znovu jsem se tak v těchto volbách přesvědčil, že většinou se férově chovají ti, kteří mají mediálně vypálený cejch. Ke spolupráci s Volným blokem, s Lubošem Volným, Marianem Bojkem a Janou Volfovou nemohu říct nic špatného. Naopak.

Pokud chce národní scéna hovořit o spojení, pak je potřeba si přiznat, že nikdy nedojde ke spojení všech. Můžeme ale udělat maximum proto to, aby to spojení bylo co nejširší a nabídka pro voliče byla maximálně ze dvou či tří stran. Já osobně jsem pro tuto věc udělat hodně velký ústupek, a nelituji toho. Současně také vím, s kým mohu a nemohu do budoucna počítat, A to mi věřte, je cenné poznání.

Mgr. Tomáš Vandas, předseda DSSS